Dva Tomové aneb skrytá láska 8

5. září 2011 v 16:56 | MK |  Dva Tomové aneb skrytá láska
Dva Tomové aneb skrytá láska 8
Tak tady máte další díl povídky Dva Tomové. Nevím kolik bude ještě dílů, ale asi hodně, tak příjemné počtení.

Bill:
Pohled, který se Billovi naskytl ho dokonale vyvedl z míry. Tom seděl Steinerovi na klíně, jemně se k němu tulil a špital mu do ucha něžná slovíčka. Bill jen fascinovaně stál ve dveřích a nevěřil svým očím. Když se trochu probral, prudce zavřel dveře a utíkal pryč. Nezajímalo ho, že bude mít průšvih od učitelky, přelezl hlavní táborovou branku a utíkal směrem do lesa. Kluci co byli na službě u brány se za ním dívali jak za bláznem, kroutili nad ním hlavou a klepali si na čelo. Ani jeden Billa nezastavil.
Na co? Byli zvyklí, že v poslední době byl Kaulitz mladší ještě větší podivín než předtím,
svými reakcemi je neustále překvapoval a tak nezavolali ani učitelku, aby ho prozradili.
Bill zatím běžel neznámo kam. Do tváří jej šlehaly větve stromů, ale jemu to bylo jedno. Neuhlídal bratra a ještě hůř vypadalo to, že se Tom dal dohromady se Steinerem. Billa nikdy ani ve snu nenapadlo, že by se ti dva mohli dát někdy dohromady jako pár. Bill těžce dosedl pod nějaký strom do mechu. Byl na nějaké pasece, ani nevěděl kde.Teprve tady vyšly na povrch veškeré jeho emoce a on se naplno rozeštkal. Sakra proč musí být Tom můj brácha? Proč? Spousta otázek, ale žádná odpověď.
Bill se schoulil do klubíčka a opřel se o strom. Z očí mu stále skapávaly slzy, avšak on už brečel jen potichounku.

Tom:
Tom se mezitím s úsměvem odpoutal od Steinera a vytáhl ho za ruce na nohy.
"Pojď půjdeme se spolu někam podívat. Tady může kdokoliv přijít a dnes chci, aby byl celý den jen náš." Steiner měl co dělat, aby mu po tak láskyplných větách, které mu Tom neustále říkal, udržel na uzdě svoje udivené pohledy. Vždycky si myslel, že Tom Kaulitz je namyšlený frajer, kterému jde jen o to dostat každou druhou holku do postele. Tady viděl,jak moc se v Tomovi spletl. Nebyl ani zdaleka takový frajer, jak mu ho popisovali kluci ze třídy. Bylo to takové citlivé a milé stvoření, snad ještě citlivější než jeho bratr.
Což Steinerovi znemožňovalo plány. Kdyby aspoň nebyl tak milý a neříkal mu, že ho miluje.
"Nad čím přemýšlíš?" Ozvalo se mu těsně u ucha. Malinko sebou trhl, nečekal to.
"Ehm, ale nic jen pořád nemůžu uvěřit tomu co se mezi námi děje. Víš je to trochu zvláštní."
"To je, ale jsem rád, že jsme spolu. Po té noci, která pro mě neskutečně znamená." Steiner si v duchu povzdechl, vážně z něj byl Kaulitz úplně mimo. Nahlas však musel použít nějakou větu hodnou zamilovaného člověka.
"Pro mě to taky neskutečně moc znamená, myslel jsem, že to necítíš stejně."
"Já myslel, že jsem docela nápadný. To jak jsem pořád odbíhal na záchod, když jsme měli tělák nebo to jak jsem se chvěl, když ses mě dotýkal." Steiner si do detailu vybavil všechny situace a musel uznat, že občas se opravdu choval podivně, ale on to vždycky ohodnotil tak, že si na to prostě domyslel, že je Kaulitz divný pořád a tím to haslo.
"No jo, jsem hrozně nevšímavá osoba," usmál se. Chtěl chytnout Toma okolo ramen, ale zastavily jej pohledy kluků z jeho party co stáli opodál a divně se něj koukali. Steiner od Toma malinko odstoupil a čekal co budou dělat. Po chvilce, kdy si oba dva měřili zvláštními pohledy se vydali směrem k nim. Steiner čekal co udělají, ale jen bez zájmu prošli kolem nich a jeden z nich vložil Steinerovi do kapsy lísteček.
Na kterém stálo: "Přijď dnes kolem čtvrté k nám, potřebujeme se s tebou na něčem domluvit ohledně Kaulitze."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Designed by Crazy.DE.Bill