Náš strom 4

5. září 2011 v 17:11 | MK |  Náš strom
Náš strom 4
Tak konečně jsem se rozhoupala k dalšímu dílu.Není to tou anketou ze včera je to spíš tak nějak na termín.Teďka se tu ta povídka bude objevovat častěji.Ty ostatní povídky budou na chvíli odsunuty do pozadí.Tak přeju příjemné počtení doufám, že se vám tento díl bude líbit.

V tu chvíli se ozval hrom. Bill poplašeně nadskočil. Nechtěl dát najevo strach, ale jak už bylo řečeno, nedokázal se moc dobře přetvařovat a lhát. Tom si poposedl na posteli a se zájmem Billa sledoval.
"Poslyš Bille si nějaký nesvůj." V duchu si říkal co na to asi bratr řekne? "Ehm nejsem nervózní to se ti jen zdá." Bill se začal rozrušeně přehrabovat v nejbližší tašce s CD.
"Bille proč hledáš CD Neny nebo koho že to hledáš v tašce, kde mám CD jen Samyho Deluxe?" Bill zrůžověl a chvíli nevěděl co na to říct, nakonec ze sebe vypravil:"No napadlo mě jestli jsem to CD tam omylem nehodil." Tomovi malinko zacukaly koutky. Bill to řekl takovým tónem, že to z jeho úst vyznělo jako ta nejhorší výmluva. "A proč by sis to dával do tašky, kterou mám červeně podepsanou CD Samy Deluxe?" Bill pokrčil rameny: "Možná jsem to nečetl a hodil jsem to tam jen tak." Tom jen zakroutil hlavou: "Nechceš mi říct upřímně proč tu jsi?" Bill si nervózně zkousl spodní ret.
Mám mu to říct nebo nemám? Stejně,kdybych zatloukal tak to na mě pozná. "Dobře,ale nebudeš se smát a nikomu to neřekneš slibuješ?"
"Ok slibuju." Bill se nadechl a pak spustil: "Pamatuješ, jak jsem vždycky chodíval za mámou, když byla bouřka? To nebylo jen proto, abych si s ní popovídal. Bylo to i proto, že se odjakživa bojím bouřek." V tu chvíli zahřmělo a Bill se poplašeně přikrčil ke stolu." "M-Můžu za tebou?" Bill doufal, že jeho otázka není příliš troufalá.
"Jasně," poklepal Tom vedle sebe. Bill si sedl úplně na kraj postele, snad aby Tomovi nezabral moc místa na jeho posteli. "Nepřijdu ti k smíchu, že se ve čtrnácti bojím bouřky?" "Uznávám, je to trochu divný, ale ne nemožný, každý máme z něčeho strach."

"A z čeho máš strach ty Tome?" zeptal se Bill. "Hm vážně to chceš vědět?" Prohrábl si Tom spletené vlasy. Tohle neřekl ani svým kamarádům, natož aby o tom vyprávěl tomuhle trdlu. "Jestli nechceš tak mi to nemusíš říkat," stáhnul se okamžitě Bill. "Dobře, ale jestli to někomu řekneš zabiju tě." Když Tom uslyšel svůj vlastní hlas uznal, že moc přesvědčivě nezněl, ale na Billa to celkem zabralo. Tak tedy raději změnil výhružný hlas na mírný.
"Pamatuješ, jak jsme kdysi letěli jen kousek tím letadlem a já seděl na sedačce, jak přikovaný a upřeně sledoval tu nepříliš přitažlivou holku před námi a vůbec jsem se nekoukal z okna? Já mám strach létat letadlem. Dělalo se mi špatně a snažil jsem se myslet, že nesedím v letadle a tak jsem koukal na tu holku, i když se mi vůbec nelíbila." "P-Páni to jsem nevěděl myslel jsem, že ta holka, no….že se ti vážně líbí."
"Je vidět, jak málo mě znáš." Trochu se zarazil. Málem mu řekl bráško a takhle mu Tom ze zásady řekl jen když byl přinucený od mámy, ale sám od sebe mu to nikdy neřekl. Billa zkrátka vždy viděl jen jako malého otravu, kterého všichni obletovali a zbožňovali a on byl až na pomyslné druhé koleji.
"Chtěl bych tě poznat Tome," yypravil ze sebe Bill a pohlédl Tomovi do očí. V Tomových očích se zračil jistý druh nervozity. Co má na tohle říct?
"Ehm no můžeš dneska spát vedle mě ať nespíš na zemi." Tom se snažil stočit téma na něco jiného a povedlo se.
"Vážně můžu být tady s tebou?" "Bille kdybych tě tu nechtěl tak bych tě vyhodil už dávno," odpověděl Tom s úsměvem. Bill se zvedl a se slovy, že si jde skočit pro něco k sobě, vyběhl s pokoje. Billa trochu mrzelo, jak bratr vybruslil z jejich minulého hovorového tématu. Tohle bylo pro Billa velmi důležité, ale nechal to být. Když se o tom nechce zatím bavit, tak ho nebudu nutit. Bill ze skříně vyhrabal čisté trenky a přeběhl zpět do Tomova pokoje. Nakoukl dovnitř. Tom byl asi ve sprše, protože místo, kde předtím seděl zelo prázdnotou. Doufám, že Tom brzo přijde blesklo mu hlavou, zatímco ze sebe shazoval oblečení. Na to, aby se sprchoval se moc bál být v koupelně sám a tak jen v trenýrkách zalezl k Tomovi. Tom si dnes s koupáním trochu pospíšil. V hlavě pořád ten polibek z odpoledne. Mísilo se v něm tolik zvláštních pocitů až se jich sám bál. Napadali ho hříšně a hned na to zase rozněžnělé myšlenky. Takové pocity jsem měl jen u Mel co se to semnou sakra děje už na něj neumím být ani tvrdý. Je to takový roztomilý stvoření. Bože roztomilý nad čím to zase uvažuju. Takhle jsem uvažoval přece o Mel a teď po jednom polibku úplně stejně myslím na Billa. Tom se doutíral, oblékl si čisté boxerky a vypravil se do svého pokoje. Vzal za kliku a vklouzl dovnitř. Myslel si, že Bill spí, ale ten se krčil až po krk zachumlaný v peřinách se zacpanýma ušima. Tom se zasmál, tohle bude ještě zajímavá noc.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Designed by Crazy.DE.Bill