Náš strom 9

5. září 2011 v 17:15 | MK |  Náš strom
Náš strom 9
Tak další díl. Musím uznat ,že je docela těžký napsat něco úplně do dokonalosti. Já osobně jsem ráda, že se vám to pořád jakž takž líbí. Tak komentujte, kritizujte, no prostě podle toho, jak se ten díl zdařil.

Bill zrovna seděl v obývacím pokoji a uvažoval jestli přepsat kapitolu s názvem First kiss. Najednou se ozvalo silné prásknutí dveří a následné hlasité vzlyky vycházející s předsíně. Bill se pomalu zvedl a došoural se ke dveřím. Vykoukl ze svého pokoje. Podíval se napravo nalevo, poté se vydal po schodech dolů do předsíně. Jakmile uviděl Toma sedícího na zemi a hlasitě vzlykajícího, udělalo jeho srdce salto. Okamžitě k němu přiklekl. Chvíli váhal, Andreas ho varoval, že v takových chvílích se Tom stydí za svoje slzy a každého od sebe odhání. Jenže Bill se nemohl dívat na tu hromádku neštěstí před sebou. Opatrně k němu vztáhl ruku a jemně jej pohladil po vlasech. Chvíli čekal co Tom udělá, ale ten se do doteku opřel a mazlil se z jeho dlaní, což Billovi dodalo odvahu a stáhl si Toma k sobě na hruď. Bylo to zajímavé sousoší ten slabší teď uklidňoval silnějšího a šeptal mu do ucha konejšivá slůvka. Po chvíli se Tom aspoň trochu uklidnil. Bill se dvakrát nerozmýšlel musel se zeptat.
"Tome co se ti stalo.Proč brečíš?" Tom si povzdechl. Nebyl zvyklý se právě Billovi svěřovat, ale nikoho jiného kromě Billa a možná Andyho neměl. A tak se nadechl a začal vyprávět o tom, jak došel na schůzku, chtěl Mel říct co k ní cítí a najednou se tam objevil Dan. Bill ho tiše poslouchal a čím dál tím víc se v něm hromadil vztek na Dana a především na Mel za to, co mu udělali. Ovšem na druhou stranu měl trochu radost z toho, že to bratrovi to s ní nevyšlo.
"Proč si tam vlastně šel když tě už jednou podrazila?" Zeptal se Bill, když Tom skončil se svým vyprávěním.
"Proč Bille? Já jsem jí miloval, myslel jsem, že by to teď třeba mohlo být jiné než po té události na tom školním dvoře." Bill si povzdechl. Myslel si, že kapitola Mel byla pro bratra uzavřená, vždyť už si to po tom prvním incidentu musel urovnat v hlavě, že Mel o něj prostě nestojí, že je na něj, nechtěl říct, že stará, ale byla o rok a půl starší a zajímali jí vyspělí kluci.
"Tome ona o tebe nemá zájem a ty máš na víc. Si pro ní moc," chvilku se zamyslel "mladý." Dokončil svojí větu. Čekal co mu na to odpoví. Tom chvilku vypadal, že mu přijde divné, že by jeden rok mohl být pro holku problém, nakonec ze sebe vypravil.

"Myslíš, že je pro ní problém být s o rok mladším klukem?" Bill pokýval hlavou. Vážně doufal, že by se bratrovi mohl dnes svěřit se svými novými pocity, které cítil v jeho blízkosti.
Jenže, jak se mu mohl svěřit, když Tom měl pořád plnou hlavu Mel Martinové. Ano to co se stalo sice bylo něco, ale Tom to zjevně po Billově couvnutí uzavřel, jako chvilkové poblouznění. Bill teď litoval své chyby, že couvl, když měl šanci, jenže to ještě nevěděl, jaké účinky bude mít to bratrovo rande a jeho reakce.
Prostě celé co se stalo chtěl přejít mávnutím ruky a až dnes si uvědomil, že to zkrátka nepůjde.
"Ano myslím, že rok je pro ní moc. Jako každá mladá holka touží po starším." Tom si Billa zkoumavě prohlížel. Jeho pohled se stočil k Billovým očím. Viděl v nich zmatek a něco před čím sám Bill se snažil utéct.
"Víš Bille, právě tohle je pravda, kterou málokdo když je zamilovaný chce slyšet, ale asi máš pravdu." Tom se postavil, vypadal najednou podivně vyrovnaný, ale jeho hlas zněl jakoby prázdně. Teď chtěl být Tom chvilku sám. Cítil obrovské zmatení.
Na jednu stranu byl ponížený. Měl už podruhé zlomené srdce Naděje na Mel v něm vyhasla úplně.
Na straně druhé cítil k Billovi podobný, ale přitom trošku odlišný silný cit.

Chtěl odejít, ale zastavila jej ruka na jeho zápěstí.
"Počkej," Tom se otočil a tázavě se na Billa zadíval. Bill nevěděl jak má větu formovat. Nemohl mu říct miluju tě. Sice si už byl na 60%jistý, že se do Toma asi zamiloval a pomalu mu začínalo být jedno i to, že to není morální, ale pořád bylo brzo a ještě to s tou Mel.
"Já víš….myslím, že se k tobě ani nehodí je jiná než ty. Pro lásku člověk potřebuje spřízněnou duši."
"Já vím, teď už je mi to konečně jasné." Čekal trošku jinou větu, ale věděl, že oba potřebují čas. Jenže jak dlouho všechen tenhle kolotoč bude trvat?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Designed by Crazy.DE.Bill