Platonic love 7

5. září 2011 v 17:19 | MK |  Platonic love
Platonic love 7
Tom:
Další den jsem zkoušeli s Andreasem a jeho kapelou.Oprášil jsem svojí starou elektrickou kytaru,kterou jsem většinou vytáhl,když jsem se potřeboval odreagovat nebo uklidnit.
,,Hele Andreasi,co jsi to vzal za mrně?"Ušklíbne se zpěvák z Andreasovi skupiny.
,,Jmenuji se Tom a nejsem mrně!"Ušklíbnu se.
,,Tak se předveď!"Pokyne mi rukou ke kytaře,kterou svírám v ruce.
Vzal jsem kytaru do obou rukou profesionálně si jí srovnám a začnu hrát s každým tonem se moje tvář rozjasňuje a já přestávám vnímat okolí.Dávám do toho všechno ze sebe.Rozhlédnu se okolo sebe.Kluci stáli a s otevřenou pusou mě sledovali.Ušklíbnu se a přestanu.Chvíli jim trvá než si uvědomí,že už nehraju a poté spustí ohromný potlesk.
,,Páni jsi talent Tome.Hraješ,jako profesionál.Myslím,že našeho kytaristu víc než nahradíš"Poplácá mě jeden z nich po zádech.
,,Díky"
Andy se na mě povzbudivě usmál.S úšklebkem mu onen úsměv opětuji.,,Tak jo sjedeme si to celé ještě jednou a tentokrát i s Tomem."Rozhodne Max,který je zpěvákem a zároveň frontmanem ve které je Andy.Všichni tedy začneme hrát.Musím uznat,že to zní dost dobře.Opírám se do kytary a zase se propadám do mého světa.Vždycky,když hraju na kytaru je to zvláštní,zapomenu úplně na okolní svět a existuje pro mě jen ten nástroj,který držím v ruce.Táta vždycky říkal,že hraní na kytaru hrozně prožívám.Jenom teď jsem musel mít noty,protože jsem neuměl nazpaměť jejich písničky.Sjeli jsme si všechny songy.Víceméně na chvalitebně,protože Max jednu písničku zazpíval falešně a druhému kytaristovi přestala hrát kytara.
,,No kluci,myslím,že jsme to zvládli docela dobře.Další zkouška bude pozítří,protože mám něco domluveného.,,Nějaké rande?"Ušklíbnu se
,,Ale ne.."Zčervená a sklopí pohled,takže je jasné,že má.
,,Ale jo.."Ušklíbnu se a poplácám ho po rameni.
,,Dobře jdu na rande."
,,Užij si to."Kývnu s úsměvem hlavou.Jindy bych se zajímal s kým,ale dneska se mi nechce moc vyzvídat.
,,Díky.."Prohodí Max,který si zrovna uklízel mikrofon a hodil na sebe mikinu.Ostatní kluci už byli sbalení a všichni se s námi postupně loučili.Nakonec jsme zůstali jen sami dva s Andreasem.
,,Hrál si skvěle Tome!"Poplácá mě po zádech.
,,Díky ty taky."Ušklíbnu se a opatrně si svůj nástroj uklízím do pouzdra.Jdu ještě pomoct Andymu s bicím a poté se společně vydáme nejdříve k Andreasovi a potom k nám.Po cestě se můj kamarád stále snažil navázat hovor na Tokio Hotel.
,,Hej už si slyšel o tom castingu na kytaristu?Trvá to prý víc dní a dokonce jsem tu viděl viset i plakáty,že někoho hledají."
,,Hm,ale jo slyšel jsem."Prohodím vždycky,když začal mluvit o Tokio Hotel vybavil se mi Bill.
,,No tak jsem si říkal jestli bys to třeba nechtěl zkusit.Opravdu jsi talentovaný."
,,Hm to není ten hlavní důvod viď?"Podívám se na něj.
,,Ne,chtěl bych Billa víc poznat a taky jde o to číslo."
,,O bože,tebe to ještě nepustilo?"Protočím oči
,,Ne nepustilo.Moc bych chtěl to jeho číslo."Udělá na mě smutný pohled.
,,Tím chceš říct,že mám jít na casting,protože ty chceš Billovo číslo?"Zeptám se znuděně.
,,Udělal bys to pro mě prosím?Byl bych ti za to moc vděčný."Zazáří mu oči.
Povzdechnu si…Když to pro něj neudělám,tak se budu pořád dívat jakou má depku,ale já budu v klidu.Nechtěl jsem,aby s Billem chodil.Z nějakého důvodu mi to bylo proti srsti.Teď jak se rozhodnout?Jestli být sobec nebo mu splnit jeho přání,aby mi to potom mohl nějakým způsobem oplatit.Vzpomněl jsem si,že Andy je jediný můj kamarád na škole a toho jsem si já moc vážil.Vždycky když jsem potřeboval pomoct,on tu byl pro mě a jeho deprese se mi snášet zrovna nechtěly.Ne s Billem je konec,udělám to pro něj,ale nikdy se nesmí dovědět,že jsem tu noc po párty s ním spal.
,,Dobře udělám to pro tebe,ale jen protože to jsi ty."Ušklíbnu se.
,,Děkuju Tomi!"Skočí mi kolem krku.
,,No dobře dobře!"Klidním ho se smíchem,ale ten smích je jen naoko.Moc se bojím toho,jak Bill vezme moji přítomnost.
Bill:
Tři dny utekly jako voda.Jako sedím,jako hlavní porota na castingu.Po obou stranách sedí Gustav a Georg.Moje ruka neustále osahává telefon.Sám sobě se to snažím zakazovat.Měl bych přestat doufat,že se Tom ozve,stejně se tak nestane a zbytečně se trápím svojí naivitou.
,,Bille začínáme!"Strčí do mě Georg,abych se probral ze svého snění.
,,Co?Jo přiveďte prvního uchazeče!"Křiknu na chlápka co sedí u vrat.
,,První uchazečka je Julie Malon.Je jí….ehm 7?"Vykulí Georg oči na autobiografii jestli čte dobře.
,,Na papíře stálo od 15 nahoru."Odpovím udiveně a podívám se na papír a skutečně na papíře stalo 7 let na kytaru hraje 2 roky.
,,No dobře,aspoň může zahrát,aby její maminka neřekla,že jsme jí nevyzkoušeli."Povzdechnu si.Pokynu chlapovi rukou a on vejde do chodby.Po chvíli se vrátí a přivedl malou holčičku s maminkou,která v ruce svírala kytaru.Na sobě měla černé oblečení.Což moc neladilo s jejím věkem,ale svým způsobem byla originální,to se musí nechat.
,,Ahoj,tak co nám zahraješ?"Spustím a mile se na ni usměji.
,,Složila jsem písničku,kterou jsem pojmenovala "Ich hasse" Ale jen vám jí zahraju.Dneska jsem ochraptělá."Postěžuje si.
,,Dobře"Kývnu s úsměvem hlavou.
Začne hrát.musím uznat,že na 7 let hraje dobře.Ještě,když by to trochu vypilovala,mohla by z ní být skvělá kytaristka.Ovšem největší problém u ní hraje věk.Nemohla by s námi jít na žádnou akci a pochybuji,že by jí maminka pustila na půl roku z domu.
,,Hm není špatná že?"Pošeptá mi Georg.
,,To sice není,ale pochybuji,že maminka bude nadšená z toho,že jí dcera odejde na půl roku z domu a ještě chodí na základku,nemohla by na žádnou akci."Pošeptám mu zpátky.
,,To je pravda no."Ozve se Gustav.
Julie v té chvíli dohrála a s úsměvem se nás podívala co tomu říkáme.,,No začnu asi já…"Ozve se Georg.
,,No musím říct,že mě se to moc líbilo,když bys ještě trénovala,mohla by z tebe jednou být profesionální kytaristka,ale hodně tu hraje roli,že je ti 7.Nevím jestli by ti maminka dovolila odjed z domu,jestli by se ti nestýskalo a hlavně nemohla bys na akce,protože na hodně akcích se pouští až od 16.Takže já ač nerad říkám ne."
,,Já taky ne."Řekne jednoduše Gustav.
Jako poslední upře Julie oči na mě.Doufala nejspíš,že já jí řeknu ano.Bylo mi jí líto.Jasně na ni bylo vidět,že moc chce s námi hrát.
,,Promiň,já taky říkám ne."Odpovím smutně.Jen kývne hlavou a smutně sklopí pohled.,,Ale můžeš to zkusit až budeš starší u nějaké jiné skupiny,myslím,že tě vezmou."Povzbudivě se na ni usměju.Usměv mi opětuje a vesele vyskotačí z místnosti.
,,Další je nějaký Pete Broken."Přečte Georg.
,,Není to zlomený Pete?"Zeptá se ho Gustav.
,,Jo jdeme na zlomeného Peta."Vesele se ušklíbne Georg.
Ovšem onen zlomený Pete si místo kytary přinesl mandolínu a vypadalo to,že jí drží poprvé v ruce.Neuměl na ni ani zahrát.
,,Nebereme!"Řekneme všichni zaroveň.Za ten den přišlo ještě pár takových.PO asi 10 uchazeči jsem začal být otrávený.Nevědomky si zkontroluji mobil.Zase nic,ach jo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Designed by Crazy.DE.Bill