Silent hill 1

5. září 2011 v 17:21 | MK |  Silent hill
Silent hill 1
Karin:
Jmenuji Karin Spencerová,je mi 17 a bydlím s rodiči v menším domku v Anglii.Nedávno jsme se přestěhovali.
Kromě nového domu si i rodiče adoptovali dítě.Devítiletého chlapečka.Už od první chvíle jsem to černovlasé stvoření brala téměř,jako opravdového bratra a moc jsem si jej oblíbila.
Bohužel Chris,tak se můj nový bráška jmenoval byl vážně nemocný,trpěl náměsíčností na kterou už mu bohužel nepomáhaly ani léky,které bral a ani dnes v noci nezůstal klidně spát až do rána.
,,Chrisi?"Syknu do temného pokoje.Okamžitě se otočím čelem k jeho posteli,která,jako vždy byla prázdná.V té chvíli jsem okamžitě na nohách a vyběhnu z pokoje do ložnice rodičů,která je naštěstí jen naproti.
,,Mámi!Chris je zase pryč."Zatřepu s ní.Ona i táta okamžitě vyletěli z posteli a všichni tři jsme se jej vypravili hledat do nočních ulic.
,,Chrisi!"Máma už začínala být pomalu zoufala,když najednou jsem ho uviděla.Stál na tom rozbitém mostě kousek od našeho domu a až nebezpečně blízko kraje.Všichni tři rozeběhneme co nejrychleji na místo.Mamce se ho tak tak podařilo srazit k zemi a tím zabránila nejhoršímu.
,,Né,né nechte mě!Silen Hill!!"Křičel Chris za spaní a třásl se mojí mamce v náručí.
,,No tak už je dobře.Psst."Hladila ho konejšivě po vlasech.
,,Musíme ho odnést zpátky mami.Pohlídám ho."Nabídnu se.
,,Dobře"Táta jej vzal do náručí a odnesli jsme jej zpátky.
Ráno:
Ráno se probudím v křesle poblíž Chrisovi postele.Protřu si oči.Jsem z toho křesla celá rozlámaná.Protáhnu se.Brácha už byl nejspíš dole.Vykonám tedy ranní hygienu a a seběhnu dolů,kde už všichni snídali.
,,Ahoj"Pozdraví,jako první Chris a mamka s taťkou ho s pozdravem následují.
,,Ahoj"Oplatím jim a sednu si ke stolu.Do misky nasypu lupínky a k tomu si dám kakao,samozřejmě onu kukuřičnou dobrotu zaleji mlékem.Při jídle nenápadně pozoruji brášku,jestli se třeba nechová nějak podezřele a zároveň čekám,jestli bude mluvit o tom co se mu zdálo,ale nic z toho se nedělo.Jen se bezstarostně usmíval a dál se ládoval.
,,Omluvte mě půjdu si zavolat vymluvím se a vyběhnu z kuchyně na chodbu."Najednou mě napadla dost šílená věc.Vytočím číslo své nejlepší kamarádky.Jenom doufám,že ještě nespí.Po chvilce se konečně na druhé straně ozve její hlas.
,,Ahoj jo nic nepotřebuju jen mě něco napadlo.Brácha měl zase jeden ze svých nočních výletů a vykřikoval zase ten název toho města,jak jsem ti psala.Dělá mi to starosti,ale něco mě napadlo.Možná znám způsob,jak jej vyléčit a jestli ten nápad zaberu budu rádo.Jinak všecko ostatní ti řeknu na místě,tak zatím."
Položím sluchátko a vrátím se zpět.
,,Chrisi co bys řekl tomu,kdybychom šli dneska ven s mojí nejlepší kamarádkou?"
,,Jo půjdeme!Ukážu jí moje obrázky!"Zatleská ten malý.
Jen nad ním zakroutím hlavou a jdeme se připravit na schůzku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Designed by Crazy.DE.Bill